Mezinárodní smlouva o sociálním zabezpečení

Smlouva o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Japonskem, podepsaná dne 21. 2. 2008 (dále jen „Smlouva“), vstoupila v platnost dne 1. června 2009. K jejímu provádění bylo sjednáno Správní ujednání, které vstoupilo v platnost současně se Smlouvou. Oba smluvní dokumenty jsou publikovány ve Sbírce mezinárodních smluv ČR pod čísly 41/2009 a 42/2009 Sb.m.s. Dosud byl mezi ČR a Japonskem v oblasti sociálního zabezpečení bezesmluvní vztah.

Smlouva je významným právním dokumentem, který posiluje ochranu důchodových práv migrujících osob, které pracovaly nebo budou pracovat v obou smluvních státech a získaly nebo získají zde doby pojištění. Ihned po vstupu smlouvy v platnost budou především pro japonskou stranu důležitá ustanovení upravující příslušnost k právním předpisům, respektive pojištění (placení pojistného na sociální zabezpečení) pracovníka z titulu konkrétní činnosti pouze v jednom ze smluvních států.

Smlouva respektuje čtyři základní mezinárodně uznávané principy:           

• rovnost nakládání s občany, resp. osobami, na které se Smlouva vztahuje,
• příslušnost k pojištění ve státě zaměstnání s přesně vymezenými výjimkami,
• sčítání dob pojištění získaných podle právních předpisů obou států pro nárok na důchod,
• výplata dávek (důchodů) do druhého smluvního státu.

Osobní a věcný rozsah smlouvy

Smlouva se vztahuje na každou osobu, která podléhá nebo podléhala právním předpisům smluvního státu a na rodinné příslušníky a pozůstalé po takové osobě ve smyslu platných právních předpisů smluvního státu, přičemž nezáleží na jejím nebo na jejich občanství.

Smlouva upravuje pouze dávky důchodového pojištění (v České republice starobní, invalidní, vdovský, vdovecký a sirotčí důchod) a dále stanoví pravidla pro určení příslušnosti k právním předpisům.

Oproti jiným smluvním úpravám smlouva obsahuje pravidlo, které zahrnuje rodinné příslušníky pracovníků, kteří mají faktické bydliště spolu s pracovníkem pojištěným na území ČR, do českého systému veřejného zdravotního pojištění.

Používání právních předpisů (příslušnost k právním předpisům)

Smlouva určuje, ve kterém státě budou osoby kryté Smlouvou podléhat právním předpisům o sociálním zabezpečení a odvádět pojistné. Cílem je vyloučit případné dvojí pojištění z téže výdělečné činnosti. Osoby výdělečně činné podléhají v zásadě právním předpisům o sociálním zabezpečení té smluvní strany, na jejímž území výdělečnou činnost (tzn. zaměstnání, samostatnou výdělečnou činnost) vykonávají. Z tohoto pravidla však Smlouva stanoví výjimky pro určité kategorie osob. Např. osoba zaměstnaná na území jednoho smluvního státu a dočasně vyslaná zaměstnavatelem se sídlem na území tohoto státu k provedení určité práce na území druhého smluvního státu bude nadále podléhat právním předpisům o sociálním zabezpečení prvního smluvního státu za předpokladu, že doba vyslání nepřesahuje 5 let. Obdobně institut vyslání platí pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které dočasně přesunou svoji samostatnou výdělečnou činnost na území druhého smluvního státu, pokud předpokládaná doba výdělečné činnosti na území druhého smluvního státu nepřesáhne 5 let.

Pro osvědčení skutečnosti, že vyslaný pracovník (resp. OSVČ) podléhá i nadále právním předpisům o sociálním zabezpečení vysílajícího státu, se používají formuláře:

• CZ/J 101, který vydává ČSSZ při vyslání z České republiky do Japonska,
• J/CZ 101, který vystavuje japonský nositel pojištění (Japan Pension Service) při vyslání z Japonska do České republiky.

O vydání formuláře CZ/J 101 je třeba požádat na místně příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ prostřednictvím tiskopisu ČSSZ: „Společná žádost zaměstnance a zaměstnavatele o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení“;  v případě OSVČ prostřednictvím tiskopisu ČSSZ „Žádost OSVČ o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení“. Smlouva dále umožňuje příslušným úřadům nebo institucím obou smluvních stran po vzájemné dohodě stanovit výjimky z ustanovení o příslušnosti k právním předpisům, a to na základě společné žádosti zaměstnance a zaměstnavatele nebo osoby samostatně výdělečné činné. Podle Správního ujednání jsou k povolování výjimek zmocněny ČSSZ a japonský nositel pojištění Japan Pension Service (JPS).

Smlouva dále umožňuje příslušným úřadům nebo institucím obou smluvních stran po vzájemné dohodě stanovit výjimky z ustanovení o příslušnosti k právním předpisům, a to na základě společné žádosti zaměstnance a zaměstnavatele nebo osoby samostatně výdělečné činné. Podle Správního ujednání jsou k povolování výjimek zmocněny ČSSZ a japonský nositel pojištění Japan Pension Service (JPS).

Důchodové pojištění

Získá-li pojištěnec celou dobu pojištění potřebnou pro vznik nároku na důchod v jednom ze smluvních států, přizná mu tento stát důchod výhradně podle svých právních předpisů (tzv. plný důchod). Česká republika (ČSSZ) však i v tomto případě provede srovnávací výpočet dílčího důchodu, který by pojištěnci náležel podle Smlouvy (viz dále) a přizná mu vyšší z těchto důchodů.

V případě, že doba pojištění získaná podle právních předpisů jednoho smluvního státu nebude dostačující pro vznik nároku na důchod, budou se brát pro nárok v úvahu i doby pojištění, které pojištěnec získal ve druhém smluvním státě (princip sčítání dob pojištění), za předpokladu, že se tyto doby časově nepřekrývají. Každý ze smluvních států poté bude vyplácet důchod ve výši odpovídající době pojištění získané na jeho území (tzv. dílčí důchod). Nedosahuje-li doba pojištění v ČR alespoň 12 měsíců a nevznikne-li na základě takto krátké doby pojištění nárok na důchod podle českých právních předpisů, instituce ČR (tj. ČSSZ) důchod nepřizná.

Příklad: Pracovník má odpracováno 10 let v České republice a 20 let v Japonsku. Pro nárok na důchod v České republice bude třeba přihlédnout i k dobám pojištění, které jsou pro nárok započitatelné podle právních předpisů Japonska. Po rozhodnutí o tom, že nárok existuje, vypočte se nejdříve teoretická výše důchodu, která by náležela v případě, že by všechny doby pojištění byly získány podle českých právních předpisů. Výsledná výše se dílčí, tzn. vypočte se výše důchodu podle poměru délky doby pojištění získaných podle českých právních předpisů k celkové době pojištění získané v obou státech. V daném případě by se tedy výše dílčího důchodu určila jako 10/30 z částky, která by pojištěnci náležela za 30 let doby pojištění v ČR. Výsledná výše dílčího důchodu tak odpovídá získané české době pojištění. Obdobně bude postupovat i Japonsko a bude vyplácet svůj díl důchodu  (v tomto příkladu 20/30 z částky, která by pojištěnci v Japonsku náležela za 30 let doby pojištění).

Podání žádosti o důchod

I. Žádosti o japonský důchod

Osoba bydlící v ČR může o japonský důchod požádat přímo v ČR, prostřednictvím místně příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ. Žádost o starobní nebo invalidní důchod se podává na tiskopisu CZ/J 1, žádost o pozůstalostní důchod na tiskopisu CZ/J 2. Oba tiskopisy jsou v dvoujazyčné, česko-japonské verzi k dispozici na všech OSSZ a rovněž na webových stránkách ČSSZ v sekci Mezinárodní smlouvy – tiskopisy – žádost osoby bydlící v České republice o důchod ze smluvního státu.

Vyplněné žádosti OSSZ zašle do ústředí ČSSZ v Praze, kde k nim bude připojeno potvrzení o dobách pojištění v ČR a poté po případném doplnění dalších potřebných údajů bude vše odesláno japonskému nositeli pojištění. Japonský nositel pojištění se na žadatele případně může obrátit, pokud bude potřeba upřesnit nebo doplnit nějaké informace.

II. Žádosti o český důchod

Osoba bydlící v Japonsku může požádat o český důchod přímo v Japonsku, na některé z poboček japonského nositele pojištění – Japan Pension Service (JPS). Je třeba vyplnit tiskopis CZ/J 202 „Žádost o důchod z České republiky“ a připojit doklady (stačí úředně ověřené kopie), které jsou v žádosti uvedeny. Tiskopis CZ/J 202 žádost o český důchod pro osobu bydlící v Japonsku je k dispozici na webových stránkách ČSSZ–, případně na webových stránkách japonského nositele pojištění http://www.nenkin.go.jp/n/www/english/index.jsp. K dostání by měl být též na regionálních pobočkách japonského nositele pojištění (SIA).

Japonská strana následně zašle žádost o český důchod spolu s potvrzením o dobách pojištění v Japonsku České správě sociálního zabezpečení do Prahy.

V případě, že pojištěnec žádá o český invalidní důchod je potřeba k žádosti připojit formulář J/CZ 213 (Lékařská zpráva). Tento formulář žadatel obdrží od japonského nositele pojištění nebo si ho může stáhnout z webových stránek ČSSZ (Mezinárodní smlouvy – tiskopisy – žádost o český důchod pro osobu bydlící v Japonsku). Žadatel vyplní část A formuláře a následně ho předloží svému ošetřujícímu lékaři v Japonsku a požádá jej o vyplnění části B formuláře. Pro informaci japonského lékaře slouží stručná instrukce k vyplnění formuláře, označená jako Manuál k formuláři J/CZ 213. Tento manuál je k dispozici spolu s formulářem u japonského nositele pojištění. Po vyplnění je formulář J/CZ 213 vrácen japonskému nositeli pojištění, který zařídí jeho postoupení ČSSZ zpravidla spolu s žádostí o invalidní důchod. Posouzení zdravotního stavu provede posudkový lékař ČSSZ zpravidla v nepřítomnosti žadatele, na podkladě dostatečné zdravotnické dokumentace.

Osoba bydlící v ČR, která žádá pouze o český důchod podle česko-japonské smlouvy (tj. žadatel, který pracoval v Japonsku) vyplní tiskopis CZ/J 4 „Žádost o ověření dob pojištění“ – formulář CZ/J 4. Jedná se o žadatele, který japonský důchod zatím nežádá, případně jej již pobírá. Tento tiskopis žadatel odevzdá na OSSZ při sepisování žádosti o český důchod. V případě, že by žadatel žádal jak o český důchod, tak o japonský důchod, tiskopis CZ/J 4 se nevyplňuje – vyplní se (namísto tiskopisu CZ/J 4) česká žádost o důchod s tiskopisem CZ/J1 nebo CZ/J 2.

Výplata důchodu

Výplaty důchodů osobám bydlícím ve druhém smluvním státě se uskutečňují ve volně směnitelných měnách.

I . Výplata českého důchodu

Osobám bydlícím mimo ČR (např. v Japonsku) může být český důchod vyplácen:

• a) na účet vedený u banky v cizině (v Japonsku),
• b) na účet vedený u banky v ČR,
• c) bankovním šekem zasílaným na adresu poživatele důchodu v cizině.

Způsob výplaty důchodu si určuje oprávněný příjemce důchodu sám(a).

Výplata důchodu osobě žijící v zahraničí se provádí po předchozím zaslání tiskopisu „Potvrzení o žití“ oprávněného. Tento tiskopis musí být vlastnoručně podepsán poživatelem důchodu (jeho opatrovníkem) a tento podpis musí být úředně ověřen způsobem uvedeným v poznámce 3 tohoto tiskopisu.

Kontakty na kompetentní instituci - Česká republika

Česká správa sociálního zabezpečení
Křížová 25
225 08 Praha 5
www.cssz.cz

Kontakty na kompetentní instituci - Japonsko

Kompetentní instituce v Japonsku, se kterou bude ČSSZ ve všech případech týkajících se Smlouvy komunikovat, je instituce příslušná pro národní důchod a důchodové pojištění zaměstnanců:

Japan Pension Service
3-5-24 Takaido-nishi
Suginami-ku
Tokyo 168-8505
Japan
http://www.nenkin.go.jp/n/www/english/index.jsp

Další styčná místa v Japonsku jsou:

• pro Vzájemný podpůrný důchod pro státní veřejné úředníky: Federace sdružení vzájemné pomoci státních veřejných zaměstnanců,
• pro Vzájemný podpůrný důchod pro místní veřejné úředníky a personál s obdobným statutem: Sdružení penzijního fondu po místní veřejné úředníky,
• pro Vzájemný podpůrný důchod pro personál soukromých škol: Společnost pro podporu a vzájemnou pomoc soukromých škol Japonska.