Základní informace

V České republice se poskytují tyto důchody:

• starobní (i předčasné starobní)
• invalidní – pro invaliditu prvního, druhého a třetího stupně
• vdovské, vdovecké a sirotčí (označují se jako pozůstalostní)

Starobní důchod se poskytuje ve stáří.

Invalidní důchod se poskytuje, pokud z důvodu dlouhodobě špatného zdravotního stavu nemůžete naplno či vůbec pracovat.

Vdovský nebo vdovecký důchod se poskytuje, když Vám zemře manžel nebo manželka.

Sirotčí důchod se poskytuje, když dítěti, které se nemůže ještě samo živit, zemře jeden nebo oba rodiče.

Důchody jsou vypláceny z důchodového pojištění, to znamená, že jednou ze základních podmínek pro vznik nároku na důchod je získání potřebné doby pojištění. 

Většinu důchodů vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). O důchodech vojáků z povolání, policistů, hasičů, příslušníků Bezpečnostní informační služby a Vězeňské služby ČR rozhodují ministerstva obrany, vnitra a spravedlnosti.

Žádný důchod se nepřiznává automaticky, ale musíte o něj požádat. O důchod žádáte osobně na okresní správě sociálního zabezpečení (Pražské správě sociálního zabezpečení, Městské správě sociálního zabezpečení Brno). . Pokud nemůžete požádat osobně sami, můžete jiné osobě udělit plnou moc (nemusí být úředně ověřená). Můžete použít formulář plné moci, který najdete na ePortálu ČSSZ. Žádost se žadatelem sepisuje pracovník oddělení důchodového pojištění, kterému sdělujete požadované údaje a předkládáte potřebné doklady.

Podat žádost o tuzemský důchod můžete v úřední den i bez předchozího objednání. Sepsání žádosti o důchod s mezinárodním prvkem je časově náročnější, z toho důvodu je třeba se vždy předem objednat, aby příslušná OSSZ mohla předem připravit potřebné podklady. Pro podání žádosti o jakýkoli důchod se lze na konkrétní termín a čas objednat prostřednictvím objednávkového systému ČSSZ, abyste měli jistotu vyřízení své záležitosti i mimo úřední dny.

Žádost o důchod je možné podat také v elektronické podobě (on-line). Žádost o dávku důchodového pojištění v elektronické podobě se podává prostřednictvím ePortálu ČSSZ s využitím elektronické identifikace (např. datová schránka, bankovní identita).

Žádost o důchod musí být podle zákona vyřízena do 90 dnů. Délka vyřízení závisí především na tom, zda má ČSSZ pro rozhodnutí všechny potřebné podklady. Pokud řízení trvá déle, můžete pomocí kontaktního formuláře na internetových stránkách ČSSZ požádat o prověření.

Všechny důchody se skládají ze dvou částí – základní a procentní výměry. Základní výměra je pro všechny stejná a v roce 2024 činí 4 400 Kč měsíčně. Procentní výměra důchodu je u každého jiná, protože se vypočítává z Vašich výdělků, odpracovaných let a dalších údajů.

Pokud nesouhlasíte s rozhodnutím ČSSZ, můžete proti němu podat do 30 dnů od jeho doručení písemné námitky. V námitkách musíte uvést, s čím konkrétně nesouhlasíte, proč rozhodnutí považujete za nesprávné a co požadujete. Námitky můžete poslat ČSSZ (poštou, datovou schránkou, e-mailem podepsaným uznávaným elektronickým podpisem) nebo podat u okresní správy sociálního zabezpečení. Více informací o námitkovém řízení najdete na internetových stránkách ČSSZ.

S důchody jsou spojeny pojmy doba důchodového pojištění a náhradní doba pojištění.

Doba důchodového pojištění

Do této doby se započítává zejména:

• výdělečná činnost (zaměstnání či podnikání), ze které je odvedeno pojistné na sociální zabezpečení,
• doba, po kterou jste si platili dobrovolné důchodové pojištění,
• tzv. náhradní doby pojištění (přestože za ně není odváděno pojistné, podle zákona se zcela nebo částečně započítávají)

Pokud jste zaměstnaní, pojistné za vás odvádí zaměstnavatel. Pokud podnikáte (jste osoba samostatně výdělečně činná – OSVČ), pojistné si platíte sami.

Náhradní doba důchodového pojištění se vztahuje k určité životní situaci, kdy nevyděláváte (nejste zaměstnaní ani OSVČ), ale přitom se tato doba započítá jako doba důchodového pojištění (ve většině případů ovšem za podmínky získání aspoň 1 roku doby pojištění z výdělečné činnosti v jiných obdobích).

Některé z těchto období se počítají v celém rozsahu a některé jen částečně.

Náhradní doby pojištění, které se počítají v celém rozsahu, jsou zejména:

• péče o dítě do věku 4 let,
• základní vojenská služba,
• péče o osobu se zdravotním postižením, která byla uznána závislou na pomoci jiné osoby ve stupni II až IV, popř. o osobu se zdravotním postižením mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I až IV.
• péče o nezletilé nezaopatřené dítě v rámci nezprostředkované pěstounské péče.
• péče o dítě v tzv. svěřenectví.

Náhradní doby pojištění, které se počítají jen částečně, jsou zejména evidence na úřadu práce, pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a doba studia získaná do roku 2009.  

Všechny náhradní doby pojištění a pravidla jak se započítávají, najdete přehledně uvedené v Příručce budoucího důchodce.

Do doby důchodového pojištění se nezapočítávají činnosti, z nichž se neodvádí pojistné:

• pokud Váš sjednaný i skutečný měsíční příjem z pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti nedosahuje 4 000 Kč,
• pokud si na dohodu o provedení práce nevyděláte více než 10 000 Kč měsíčně.

Pokud nejste zaměstnaní, nejste OSVČ, ani nejste v situaci, která by byla náhradní dobou důchodového pojištění, můžete si platit dobrovolné důchodové pojištění.

V jakých situacích a za jakých podmínek můžete využít dobrovolné důchodové pojištění je uvedeno na internetových stránkách ČSSZ.

Starobní důchod

Podmínky nároku

Abyste měli nárok na starobní důchod, musíte dosáhnout stanoveného důchodového věku a zároveň získat potřebnou dobu důchodového pojištění. Platí, že do starobního důchodu nemusíte odcházet – je to vaše právo, ale ne povinnost. Máte možnost pokračovat v zaměstnání nebo podnikání a o důchod nežádat. Díky tomu můžete později získat vyšší důchod. Můžete také pokračovat v zaměstnání nebo podnikání a zároveň si podat žádost o důchod. Datum, od kterého chcete důchod přiznat, si zvolíte sami. Nemusí to být přesně den, kdy jste dosáhli důchodového věku.

Důchodový věk

Důchodový věk lidí, kteří se narodili v roce 1972 a později, je 65 let a je pro muže i ženy stejný. Důchodový věk lidí narozených v roce 1971 a dříve může být nižší a závisí na datu narození a u žen také na počtu vychovaných dětí.

Kromě důchodového věku musíte také mít 35 let důchodového pojištění. (to neplatí od 1. 10. 2024 v případě nároku na předčasný starobní důchod, pro který bude nově vyžadováno nejméně 40 let důchodového pojištění).

Existuje několik situací, kdy můžete získat starobní důchod, i když celých 35 let důchodového pojištění nemáte:

• Máte minimálně 30 let důchodového pojištění, které jste získali zaměstnáním, jako OSVČ nebo zaplacením dobrovolného důchodového pojištění. To znamená, že do těchto 30 let se nepočítají náhradní doby důchodového pojištění. V takovém případě můžete odejít do důchodu, když dosáhnete důchodového věku.
• Máte minimálně 20 let důchodového pojištění, které jste získali výdělečnou činností nebo zaplacením dobrovolného důchodového pojištění nebo i náhradními dobami pojištění. V takovém případě můžete odejít do důchodu o 5 let později, než je důchodový věk muže stejného data narození.
• Máte minimálně 15 let důchodového pojištění, které jste získali zaměstnáním, jako OSVČ nebo zaplacením dobrovolného důchodového pojištění. To znamená, že se nepočítají náhradní doby důchodového pojištění. V tomto případě můžete odejít do důchodu o 5 let později než je důchodový věk muže stejného data narození.
• Dosáhli jste věku 65 let, máte uznanou invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně a získali jste potřebnou dobu pojištění pro nárok na invalidní důchod.
• Dosáhli jste věku 65 let a máte uznanou invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně následkem pracovního úrazu.

Kdy podat žádost o starobní důchod

Žádost o starobní důchod můžete podat nejdříve čtyři měsíce před datem, od kterého chcete důchod přiznat. Později je to možné kdykoliv. Žádost o důchod je možné podat i zpětně. V takovém případě vám lze důchod doplatit maximálně 5 let zpětně ode dne, kdy jste podali žádost.

Další doklady, které si od vás může ČSSZ vyžádat:

• Doklady potvrzující výchovu či péči o děti – rodné listy dětí nebo výpisy z matriky narození, popř. doklady o osvojení nebo o svěření dítěte do péče (pokud si ČSSZ nemůže údaje sama ověřit v systému evidence obyvatel).
• Doklady o dobách pojištění nebo náhradních dobách, které ČSSZ nemá ve své evidenci (např. doba evidence u úřadu práce, doba péče o osobu závislou na péči jiné osoby a jiné).

Přesný výpočet důchodu provádí Česká správa sociálního zabezpečení až na základě oficiálně podané žádosti o důchod a všech potřebných podkladů. Jednou za kalendářní rok můžete ČSSZ požádat o informativní osobní list důchodového pojištění. Tak si můžete snadno ověřit, jaké doklady o Vašich dobách důchodového pojištění má ČSSZ ve své evidenci.

Dokumenty potřebné pro výpočet důchodu je možné do evidence ČSSZ doplnit jak v předstihu, tak i kdykoliv po podání žádosti o důchod. Více informací k dokládání dob důchodového pojištění najdete na internetových stránkách ČSSZ.

Předčasný starobní důchod

Před dosažením důchodového věku můžete odejít do tzv. předčasného starobního důchodu, podmínkou ale je, že musíte mít takový počet let důchodového pojištění jako při odchodu do řádného starobního důchodu (od 1. 10. 2024 dojde v případě nároku na předčasný starobní důchod ke změně, neboť bude nově vyžadováno nejméně 40 let důchodového pojištění). Po přiznání předčasného starobního důchodu již nemůžete později získat řádný starobní důchod.

Odchod do předčasného starobního důchodu přináší určitá omezení:

1. Předčasný starobní důchod se krátí, dostanete tedy méně peněz, než kdybyste šli do řádného starobního důchodu. Toto krácení je trvalé. O kolik peněz méně dostanete, záleží na tom, o kolik dní dříve před dosažením důchodového věku do důchodu odcházíte.

    

   V případě přiznání předčasného důchodu se sazba procentní výměry důchodu snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne přiznání důchodu do dosažení důchodového věku o 1,5 % výpočtového základu.

2. I v předčasném starobním důchodu máte možnost si přivydělat, ale do dosažení Vašeho důchodového věku můžete dělat jen takové činnosti, které nepodléhají odvodům na důchodové pojištění (např. dohoda o provedení práce s odměnou do 10 000 Kč měsíčně, dohoda o pracovní činnosti s výdělkem nižším než 3 500 Kč měsíčně, resp. od ledna 2023 nižším než 4 000 Kč měsíčně). Při normální výdělečné činnosti by vám výplata předčasného starobního důchodu nenáležela a vznikl by tak přeplatek, který byste museli vrátit. Pokud tedy před dosažením důchodového věku začnete pracovat, musíte to ČSSZ oznámit.
3. Při pravidelné lednové valorizaci dochází u předčasných starobních důchodů přiznaných od data spadajícího do období po 30. 9. 2023 k navýšení pouze základní výměry důchodu. Procentní výměra těchto důchodů se nezvyšuje, a to ani při mimořádné valorizaci, pokud jeho poživatel nedosáhl důchodového věku v období před 1. lednem kalendářního roku, v němž se důchody zvyšují.

Kdy a jak požádat o invalidní důchod

O invalidní důchod žádáte osobně na kterékoli okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ), místo trvalého bydliště žadatele přitom nerozhoduje a to,  nejlépe po předchozí konzultaci se svým ošetřujícím lékařem, který zná Váš zdravotní stav. Ujistěte se proto ještě před podáním žádosti, že Váš praktický lékař má všechny aktuální zprávy, protože poskytuje posudkovému lékaři podklady s objektivními nálezy týkajícími se Vašeho zdravotního stavu. I Vy můžete okresní správě sociálního zabezpečení předložit lékařské zprávy a nálezy, které považujete za důležité. Od okresní správy sociálního zabezpečení dostanete také k vyplnění tzv. profesní dotazník, ve kterém uvedete informace o Vaší kvalifikaci a předchozích vykonávaných zaměstnáních. Posouzení, zda jste invalidní, kdy invalidita vznikla a o jaký stupeň invalidity se jedná, může provádět pouze posudkový lékař okresní správy sociálního zabezpečení. Při posouzení vychází především z dodaných lékařských  zpráv. Proto posouzení invalidity může proběhnout i bez Vaší přítomnosti. 

Žádost o důchod je možné podat také v elektronické podobě (on-line). Žádost o dávku důchodového pojištění v elektronické podobě se podává prostřednictvím ePortálu ČSSZ s využitím elektronické identifikace (např. datová schránka, bankovní identita).

Posudek o uznání invalidity je jedním z podkladů, neznamená automaticky nárok na invalidní důchod. Aby Vám mohl být invalidní důchod přiznán, musíte mít potřebnou dobu pojištění anebo by ke vzniku invalidity muselo dojít následkem pracovního úrazu.

Potřebná doba pojištění pro invalidní dů­chod

Do potřebné doby pojištění se počítá výdělečná činnost, ze které je odvedeno pojistné na sociální zabezpečení. Do doby důchodového pojištění se počítají také náhradní doby důchodového pojištění (např. doba péče o dítě do 4 let věku, doba evidence u úřadu práce a další) a doba, kdy si platíte dobrovolné důchodové pojištění.

Potřebná doba pojištění pro získání invalidního důchodu se liší podle věku, kdy invalidita vznikla:

Doba pojištění se nevyžaduje pouze v případě, kdy invalidita vznikla následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

Pokud zesnulá osoba dosud nepobírala důchod, předkládáte ještě její doklady, které se předkládají k žádosti o starobní nebo invalidní důchod. Jsou to zejména doklady o dobách pojištění zemřelé osoby, které ČSSZ nemá ve své evidenci.

Pokud chcete dostávat důchod na bankovní účet a sami ještě důchod nedostáváte, musíte vyplnit formulář (tiskopis) Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet v České republice – majitel účtu. Najdete ho na ePortálu ČSSZ nebo v tištěné podobě na okresní správě sociálního zabezpečení. Formulář musí být potvrzený bankou.

Zánik nároku na vdovský/vdovecký důchod

Pokud uzavřete nové manželství, nebudete mít na vdovský/vdovecký důchod nadále nárok.

Uzavření nového manželství musíte do 8 dnů nahlásit písemně ČSSZ a ta vdovský/vdovecký důchod odejme. Částky vyplacené na pozůstalostním důchodu od doby uzavření nového manželství budete muset vrátit. V případě, že po uzavření nového sňatku znovu ovdovíte, může Vám vzniknout nárok na vdovský/vdovecký důchod po druhém manželovi či manželce.

Podrobné informace o vdovském a vdoveckém důchodu.

Sirotčí důchod

Podmínky nároku

Sirotčí důchod patří také mezi pozůstalostní důchody. Sirotčí důchod náleží osiřelým dětem, které jsou tzv. nezaopatřené.

Dítě má nárok na sirotčí důchod po zemřelém rodiči (nebo osvojiteli), který pobíral starobní nebo invalidní důchod anebo zemřel následkem pracovního úrazu. (Nárok na sirotčí důchod nevzniká po pěstounovi.)

Nárok na sirotčí důchod po zemřelém rodiči (nebo osvojiteli), který nepobíral starobní nebo invalidní důchod, vznikne, pokud zesnulá osoba získala stanovenou dobu důchodového pojištění. Ta je závislá na věku zemřelého rodiče a činí polovinu potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod, anebo:

• jde-li o osobu starší 28 let, činí potřebná doba důchodového pojištění alespoň jeden rok v období posledních deseti roků přede dnem úmrtí,
• jde-li o osobu starší 38 let, činí potřebná doba důchodového pojištění alespoň dva roky v posledních dvaceti letech přede dnem úmrtí.

Do uvedeného alespoň jednoho nebo dvou roků doby důchodového pojištění zemřelého rodiče se však nezahrnují náhradní doby pojištění, to znamená, že musí jít o dobu placeného pojištění, tedy dobu výdělečné činnosti, za kterou je vyplácen příjem podléhající odvodům na důchodové pojištění.

Kdy a jak žádat o sirotčí důchod

O sirotčí důchod žádá na okresní správě sociálního zabezpečení (Pražské správě sociálního zabezpečení, Městské správě sociálního zabezpečení Brno) za nezletilé dítě jeho zákonný zástupce (zpravidla žijící rodič) nebo opatrovník

Žádost o důchod je možné podat také v elektronické podobě (on-line). Žádost o dávku důchodového pojištění v elektronické podobě se podává prostřednictvím ePortálu ČSSZ s využitím elektronické identifikace (např. datová schránka, bankovní identita).

Zletilý nezaopatřený sirotek žádá o sirotčí důchod sám.

Požádat o sirotčí důchod je možné i zpětně. Důchod lze doplatit maximálně 5 let zpětně ode dne, kdy jste o důchod požádali.