Nemocenské pojištění zahraničních zaměstnanců

Dobrovolného nemocenského pojištění (dále jen „NP) může být účasten též zahraniční zaměstnanec, a to na základě podané přihlášky. Zahraničním zaměstnancem, se rozumí zaměstnanec činný na území České republiky (dále jen „ČR“) ve prospěch zahraničního zaměstnavatele, tzn. zaměstnavatele, který má sídlo na území státu, s nímž ČR neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení. Povinnou podmínkou účasti na NP zahraničního zaměstnance je i souběžná účast na dobrovolném důchodovém pojištění dle § 6 odst. 1 písm. e) zákona o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Vznik a zánik pojištění

Účast zahraničního zaměstnance na NP v ČR je dobrovolná. NP je zahraniční zaměstnanec účasten, pokud se k pojištění přihlásil na předepsaném tiskopise, a to ode dne, který zahraniční zaměstnanec uvedl v přihlášce k účasti na NP a je současně účasten i dobrovolného důchodového pojištění. Pojištění však vzniká nejdříve dnem, ve kterém byla tato přihláška podána. Účast zahraničního zaměstnance na NP zaniká:

• dnem skončení zaměstnání na území ČR,
• dnem skončení dobrovolné účasti na důchodovém pojištění,
• prvním dnem kalendářního měsíce, za který nebylo ve stanovené lhůtě nebo výši zaplaceno pojistné,
• dnem uvedeným v odhlášce z pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém byla tato odhláška podána,
• dnem nástupu výkonu trestu odnětí svobody.

Pro účely zákona o NP se zahraniční zaměstnanec považuje za dobrovolně účastného důchodového pojištění v kalendářním měsíci, ve kterém pojistné na důchodové pojištění za tento měsíc zaplatil nejpozději do konce kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, za který se toto pojistné platí.

NP zahraničního zaměstnance provádí správa sociálního zabezpečení určená buď místem trvalého nebo hlášeného pobytu zahraničního zaměstnance nebo místem, kde se na území ČR zdržuje.

Dávky nemocenského pojištění

Zahraničnímu zaměstnanci náleží z pojištění tyto dávky:

• nemocenské, a to od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, pokud byl zahraniční zaměstnanec bezprostředně přede dnem vzniku dočasné pracovní neschopnosti účasten tohoto pojištění alespoň tři měsíce a nemoc vznikla v době trvání pojištění nebo v ochranné lhůtě (7 dnů po skončení pojištění),
• peněžitá pomoc v mateřství (dále jen „PPM“), a to nejdříve od počátku 8. týdne a nejpozději od počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, pokud účast na NP trvala v posledních dvou letech přede dnem nástupu na PPM, alespoň po dobu 270 kalendářních dnů a zároveň musí být účasten/a pojištění jako zahraniční zaměstnanec po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem nástupu na PPM. Ochranná lhůta pro pojištěnku, jejíž pojištění skončilo v době těhotenství, činí 180 kalendářních dnů, pro ostatní pojištěnce 7 dnů,
• otcovská poporodní péče (dále jen „OPP“), která činí 2 týdny a začíná dnem nástupu na tuto dávku. Čerpání dávky nelze přerušit před uplynutím podpůrčí doby. Nárok může vzniknout, pokud je splněna podmínka účasti na NP alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni nástupu na tuto dávku. OPP náleží, pokud nastal nástup v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče. Jde-li o narozené dítě, období se prodlužuje o kalendářní dny, po které bylo dítě hospitalizováno ze zdravotních důvodů na straně dítěte nebo matky dítěte, a které spadají do období 6 týdnů ode dne narození dítěte; za den hospitalizace se považuje též den přijetí dítěte do zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče a den propuštění z takového zařízení a pojištěnec je otcem dítěte nebo jej převzal na základě rozhodnutí příslušného orgánu (do 7 let věku). V tomtéž případě péče o dítě nebo při narození vícerčat náleží OPP jen jednou a jen jednomu z oprávněných. Pro nárok na OPP není stanovena ochranná lhůta,
• dlouhodobé ošetřovné (dále jen „DLO“), na které nárok vzniká, pokud je splněna podmínka účasti na NP alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházející dni vzniku potřeby péče nebo dni prvního převzetí této péče. Nárok na DLO má jen pojištěnec (není stanovena ochranná lhůta) pokud pečuje o osobu v domácím prostředí a nevykonává přitom žádnou pojištěnou činnost. Nárok na další DLO může vzniknout nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne, za který měl naposledy při téže péči nárok na výplatu této dávky.

O dávkách rozhoduje příslušná OSSZ /PSSZ/MSSZ Brno.

Pojistné na nemocenské pojištění

Zahraniční zaměstnanec platí měsíčně pojistné na nemocenské pojištění (dále jen „NP“), a to ve výši 2,7 % z vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem zahraničního zaměstnance pro pojistné na NP je částka, kterou si zahraniční zaměstnanec určí na dobrovolné důchodové pojištění nebo ve výši dvojnásobku částky rozhodné pro účast zaměstnance na NP. (Rozhodný  měsíční příjem  činí  4 000 Kč.) Od 1. 1. 2023 činí minimální vyměřovací základ pro pojistné na NP 8 000 Kč. Pojistné z tohoto vyměřovacího základu je stanoveno 2,7% tj. 216 Kč.

Nadále platí, že v měsíci vzniku NP a v následujících 3 kalendářních měsících nemůže být měsíční vyměřovací základ NP zahraničního zaměstnance vyšší než ½ průměrné mzdy.

Pojistné se platí za celé kalendářní měsíce na účet příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ Brno, s výjimkou kalendářních měsíců, ve kterých měl zahraniční zaměstnanec po celý měsíc nárok na výplatu dávky z NP zahraničního zaměstnance. Za období nároku na výplatu nemocenského se považuje rovněž doba prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, za které se nemocenské nevyplácí.

Pojistné na NP je splatné od 1. do posledního dne kalendářního měsíce, za který se toto pojistné platí.

Pokud bylo pojistné na NP nebo pojistné na dobrovolné důchodové pojištění zaplaceno po uplynutí lhůty nebo ve stanovené lhůtě, ale v nižší částce, než mělo být zaplaceno, považuje se pojistné na NP za přeplatek, neboť účast na tomto pojištění skončila (viz výše). Při vracení takto vzniklého přeplatku na pojistném na NP zahraničního zaměstnance je příslušná OSSZ /PSSZ/MSSZ Brno povinna zahraničnímu zaměstnanci písemně oznámit den a důvod zániku jeho účasti na NP. Přeplatek na pojistném je příslušná okresní správa sociálního zabezpečení povinna vrátit plátci pojistného do jednoho měsíce ode dne, kdy tento přeplatek zjistila.