Postup při potvrzování dob pojištění
Ve většině členských států je jednou z podmínek pro získání nároku na peněžitou dávku splnění potřebné doby pojištění (např. v ČR je to jednou z podmínek pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství). Nezíská-li osoba potřebnou dobu pojištění v jednom členském státě, připočtou se k této době i doby pojištění získané v jiných členských státech.
K potvrzování dob pojištění slouží formulář E 104 nebo příslušný SED (strukturovaný elektronický dokument). Na formuláři příslušná instituce potvrdí dobu pojištění získanou v daném členském státě. Pracovala-li osoba naposled v ČR, je touto institucí příslušná OSSZ/PSSZ/MSSZ. O formulář si požádá instituce sociálního zabezpečení, která rozhoduje o dávce, instituci, u které byla osoby pojištěna, a to po podání žádosti o dávku. V případě, že tedy žadatel o dávku dříve pracoval v některém z členských států EU (EHP, Švýcarsku), je dobré na to při podání žádosti o dávku upozornit.
Příklad: Pan XY byl 2 roky zaměstnaný v ČR. Poté začal pracovat ve Španělsku, kde byl pojištěn. Po třech měsících onemocněl a požádal ve Španělsku o peněžitou dávku v nemoci. Příslušná instituce mu sdělila, že nesplňuje potřebnou dobu pojištění. Španělské právní předpisy vyžadují 180 dní pojištění v uplynulých pěti letech před onemocněním (tento údaj slouží pouze jako příklad, o potřebné době pojištění je třeba se informovat přímo u španělské instituce). Španělská instituce požádala ČSSZ (OSSZ/ PSSZ/MSSZ) o vydání potvrzení o době pojištění, které pan XY získat v ČR. Španělská instituce přičetla české doby pojištění k dobám pojištění získaným ve Španělsku. Po sečtení českých a španělských dob pojištění byla splněna potřebná podmínka pro získání nároku na dávku.
Příklad: Paní XY pracovala a byla pojištěna po dobu 26 měsíců v Německu. Poté nastoupila do zaměstnání v České republice. Po 8 měsících zaměstnání v ČR požádala z důvodu těhotenství o peněžitou pomoc v mateřství. Jednou z podmínek pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle českých právních předpisů je získání 270 dnů účasti na nemocenském pojištění v uplynulých dvou letech přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. S přihlédnutím pouze k českým dobám pojištění by tuto podmínku nesplnila. Paní XY však OSSZ informovala, že před zaměstnáním v ČR pracovala v Německu a uvedla i nemocenskou pokladnu, u které byla pojištěna. OSSZ pak požádala německou nemocenskou pokladnu o potvrzení dob pojištění. Po sečtení českých a německých dob pojištění, byla splněna podmínka 270 dnů pojištění a paní XY vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství.
Pozn. V České republice lze nárok na dávky nemocenského pojištění získat i v případě, že žadatel o dávku nebyl účasten pojištění v České republice (nebyl zde zaměstnán). Nárok pak vznikne pouze na základě doby pojištění, která byla získána v jiném členském státě EU (EHP, Švýcarsku). K tomuto musí ale žadatel o dávku splnit nejen podmínky, které pro nárok na dávky nemocenského pojištění stanoví české právní předpisy (zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění), ale musí se registrovat na českém úřadu práce a získat nárok na podporu v nezaměstnanosti. Pojištění, které žadatel o dávku získal v jiném členském státě EU (EHP, Švýcarsku), se pak posuzuje stejně jako by šlo o pojištění získané v ČR. Tímto způsobem lze žádat pouze o dávky nemocenského pojištění, které se poskytují z ochranné lhůty (peněžitá pomoc v mateřství, nemocenské). Podrobnější informace žádejte na ČSSZ (OSSZ/PSSZ/MSSZ).