Povinnosti ošetřujících lékařů v nemocenském pojištění

Od 1. 1. 2012 nabývá účinnosti zákon č. 470/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb.,  o nemocenském pojištění (dále jen „ZNP“).  K nejdůležitějším změnám týkajícím se ošetřujících lékařů uvádíme:

1. Vycházky dočasně práce neschopného pojištěnce

Ošetřující lékař může vycházky povolit pouze v rozsahu, který odpovídá zdravotnímu stavu dočasně práce neschopného pojištěnce a který nenarušuje stanovený léčebný režim, v celkovém rozsahu maximálně 6 hodin denně, a to v době od 7 hodin do 19 hodin. Musí vymezit konkrétní časový úsek (nebo úseky) těchto vycházek.

Zcela výjimečně může ošetřující lékař dočasně práce neschopnému povolit, aby si zvolil dobu vycházek podle svého aktuálního zdravotního stavu. Ošetřující lékař smí „volný režim“ vycházek povolit pouze v případech, kdy mimořádně náročný léčebný plán, probíhající intenzivní léčba, nepříznivé vedlejší účinky léčby nebo celkově závažný zdravotní stav neumožňují dočasně práce neschopnému využít pevně stanovenou dobu. Dočasně Ppráce neschopný musí o povolení ošetřujícího lékaře požádat a ošetřující lékař si musí vyžádat předchozí písemný souhlas orgánu nemocenského pojištění (OSSZ). K podání žádosti o tento souhlas lze využít tiskopis „Žádost o udělení souhlasu k povolení možnosti volit dobu vycházek podle aktuálního zdravotního stavu pojištěnce“. Takto lze vycházky povolit nejvýše na dobu tří měsíců, a to i opakovaně.

Nová pravidla týkající se stanovování doby vycházek se použijí i v případech, kdy dočasná pracovní neschopnost byla uznána do 31. 12. 2011 a přechází do roku 2012. Pokud u těchto dočasných pracovních neschopností byly stanoveny vycházky v rozporu s výše uvedenými pravidly, je třeba změnit rozsah a dobu vycházek při nejbližší příležitosti (kontrole) tak, aby vycházky odpovídaly současné právní úpravě.

2. Ukončování DPN

Pokud ošetřující lékař po uplynutí 180 dnů DPN vyšetřením zjistí, že zdravotní stav pojištěnce je stabilizovaný a je předpoklad, že již nebude moci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, dočasnou pracovní neschopnost ukončí 30. kalendářním dnem po tomto zjištění. O tom, že dočasná pracovní neschopnost bude ukončena podle § 59 odst. 1 písm. b) ZNP, a že tento předpoklad je důvodem pro lékařskou prohlídku zařízením závodní preventivní péče ze zdravotních důvodů podle § 62 ZNP, zašle sdělení zaměstnavateli. Zaměstnavatel je povinen neprodleně zajistit lékařskou prohlídku v zařízení závodní preventivní péče. Zařízení závodní preventivní péče je povinno provést lékařskou prohlídku ze zdravotních důvodů a vydat ve lhůtě do 7 dnů a v případě nutnosti došetření zdravotního stavu do 15 dnů posudek o zdravotní způsobilosti nebo nezpůsobilosti dočasně práce neschopného pojištěnce vykonávat dosavadní pojištěnou činnost a tento posudek zaslat nebo předat pojištěnci, jeho ošetřujícímu lékaři a zaměstnavateli, který požádal o provedení této prohlídky.

DPN končí ze zákona třicátým dnem ode dne následujícího po dni, v němž byl pojištěnec posudkem OSSZ uznán invalidním či třicátým dnem ode dne následujícího po dni, v němž orgán rozhodující o invalidním důchodu obdržel rozhodnutí soudu (byl-li pojištěnec uznán invalidním na základě výsledku soudního řízení o žalobě). Orgán rozhodující o invalidním důchodu neprodleně písemně vyrozumí ošetřujícího lékaře o tom, ke kterému dni DPN končí. Ošetřující lékař vyznačí den ukončení DPN z důvodu uznání invalidity na předepsaném tiskopisu.

Pokud pojištěnec byl uznán invalidním v prvním nebo druhém stupni a po ukončení DPN třicátým dnem od uznání u něj nastala nebo trvá jiná porucha zdraví, než která byla důvodem původního uznání DPN (vznikly jiné důvody pro uznání DPN), a tato porucha nebo tyto důvody neumožňují pojištěnci vykonávat pojištěnou činnost, ošetřující lékař vystaví nové rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Ošetřující lékař bude moci v tomto případě rozhodnout, že DPN pojištěnce vznikla v období delším než 3 kalendářní dny přede dnem, v němž DPN zjistil.

3. K povinnostem ošetřujícího lékaře

• upřesňuje se, že potvrdit pojištěnci trvání DPN pro účely výplaty dávek je ošetřující lékař povinen nejméně jednou měsíčně.
• stanoví se, že ošetřující lékař je povinen oznámit příslušnému orgánu nemocenského pojištění na předepsaném tiskopisu pouze zásadní změnu diagnózy nemoci, která odůvodňuje DPN (dosud se měla oznamovat jakákoliv změna diagnózy), a to nejpozději do 7 kalendářních dnů. Zásadní změnou diagnózy se rozumí změna povahy chorobného procesu nebo změna jeho etiologie.
• upřesňuje se, že ošetřující lékař je povinen sdělit písemně nebo v elektronické podobě podle § 162 odst. 1 ZNP zaměstnavateli dočasně práce neschopného pojištěnce na jeho žádost informaci o místě pobytu zaměstnance v době DPN a o rozsahu a době povolených vycházek, a to nejpozději v pracovní den následující po dni obdržení žádosti, a dále písemně nebo v elektronické podobě neprodleně sdělit, že vyšetřením zjistil, že zdravotní stav pojištěnce je stabilizovaný a je předpoklad, že pojištěnec již nebude moci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, že jeho DPN bude ukončena podle § 59 odst. 1 písm. b) ZNP a že tento předpoklad je důvodem pro lékařskou prohlídku zařízením závodní preventivní péče ze zdravotních důvodů podle § 62 ZNP.

4. Zhodnocení zdravotního stavu pojištěnce před uplynutím podpůrčí doby

Nově stanoví ZNP v § 75a povinnost ošetřujícího lékaře, aby společně s lékařem orgánu nemocenského pojištění nejpozději do 30 dnů před uplynutím podpůrčí doby zhodnotil zdravotní stav a dosavadní průběh dočasné pracovní neschopnosti pojištěnce za účelem zjištění, zda:

• lze očekávat, že pojištěnec před uplynutím podpůrčí doby nabude pracovní schopnost,
• existují zdravotní důvody pro předpoklad, že pojištěnec nabude pracovní schopnost v krátké době po uplynutí podpůrčí doby, nebo
• je zdravotní stav pojištěnce dlouhodobě nepříznivý podle zákona o důchodovém pojištění.

S výsledkem zhodnocení ošetřující lékař pojištěnce seznámí a informuje ho o možnostech dalšího postupu. Zhodnocení a jeho výsledek zaznamenává ošetřující lékař ve zdravotnické dokumentaci.

5. Mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku

Nově se pro účely ZNP karanténou podle § 167 ZNP rozumí též karanténní opatření formou zvýšeného zdravotnického dozoru, byl-li uložen zákaz činnosti, který brání pojištěncům ve výkonu práce nebo samostatné výdělečné činnosti podle § 2 odst. 6 písm. c) zákona č. 258/2000 Sb. V této souvislosti byl doplněn i formulář „Potvrzení o nařízení karantény“.