Výpočet a výplata důchodu

Výpočet důchodu

Důchod se skládá ze dvou složek, základní výměry, která je stanovena pevnou částkou a v roce 2024 činí 4 400 Kč měsíčně, a procentní výměry, která se stanoví individuálně procentní sazbou z výpočtového základu podle získané doby pojištění.

Výpočtový a vyměřovací základ

Výpočtový základ se určí redukcí osobního vyměřovacího základu, což je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období. Za roční vyměřovací základ pojištěnce se považuje úhrn vyměřovacích základů (zjednodušeně řečeno výdělků) za jednotlivý kalendářní rok rozhodného období vynásobený koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem za dobu po 31. 12. 1995 je vyměřovací základ pro stanovení pojistného na sociální pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a za dobu před 1. 1. 1996 hrubý výdělek stanovený pro účely důchodového zabezpečení.

Rozhodné období

S účinností od 30. 9. 2011 již rozhodné období není omezeno na 30 kalendářních roků. Nadále bude začínat kalendářním rokem bezprostředně následujícím po roce, v němž pojištěnec dosáhl 18 let věku, končit však bude vždy až kalendářním rokem bezprostředně předcházejícím roku přiznání důchodu. V platnosti zůstává, že do rozhodného období se nezahrnují roky před rokem 1986, takže tato změna se projeví až u důchodů přiznávaných po roce 2016.

Redukce osobního vyměřovacího základu 

Redukční částky pro výpočet důchodu v roce 2024 jsou stanoveny takto:

Vyloučené doby

Podle ust. § 16 odst. 4 písm. a) až k) zákona o důchodovém pojištění jsou po 31. 12. 1995 vyloučenými dobami doby

a) dočasné pracovní neschopnosti, kterou si pojištěnec nezpůsobil úmyslně, pokud dočasná pracovní neschopnost vznikla nejpozději v poslední den ochranné lhůty podle zákona o nemocenském pojištění, doby karantény nařízené podle zákona o ochraně veřejného zdraví, doby, po kterou trvala potřeba ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10 let nebo ošetřování jiné fyzické osoby podle zákona o nemocenském pojištění, nejde-li o osoby, které nemají nárok na ošetřovné, nejvýše však v rozsahu prvních 9 kalendářních dnů potřeby ošetřování nebo péče, popřípadě prvních 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, doby, po kterou trvala potřeba poskytování dlouhodobé péče podle zákona o nemocenském pojištění, nejde-li o osoby, které nemají nárok na dlouhodobé ošetřovné, a doby před porodem, po kterou nebyla vykonávána výdělečná činnost z důvodu těhotenství, nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu do dne, který bezprostředně předcházel dni porodu,

b) pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, popřípadě plného invalidního důchodu, nebo pobírání starobního důchodu; přitom se za pobírání těchto důchodů považuje i vyplácení obdobných důchodů od cizozemského nositele pojištění,

c) po které pojištěnec byl poplatníkem pojistného na pojištění, nelze-li zjistit výši jeho vyměřovacích základů,

d) výkonu vojenské služby v ozbrojených silách České republiky před 1. 7. 2016, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě, a výkonu civilní služby před 1. 1. 2005,

e) účasti na pojištění osob pečujících o děti do 4 let věku nebo o osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II až IV (resp. i ve stupni I u osoby mladší 10 let),

f) soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních 6 let tohoto studia po dosažení věku 18 let.

g) vedení na úřadu práce v evidenci uchazečů o zaměstnání v rozsahu stanoveném zákonem, -a- poskytování zvláštní ochrany a pomoci na základě zvláštního právního předpisu, pokud podle vyjádření orgánu příslušného k poskytování zvláštní ochrany a pomoci nemohou vykonávat výdělečnou činnost), a péče o nezletilé nezaopatřené dítě v rámci nezprostředkované pěstounské péče a v rámci svěřenectví, pokud má dítě nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle zvláštního právního předpisu

h) teoretické a praktické přípravy pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost osoby se zdravotním postižením,

ch) ode dne přiznání důchodu do konce roku přiznání důchodu, jde-li o případy uvedené v § 18 odst. 2 a 3 ZDP, a doby před dosažením 18 let věku, jde-li o případy uvedené v § 18 odst. 2 ZDP,

i) za něž byly podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů vyplaceny mzdové nároky v nižší částce, než náležely,

j) za něž v případě uvedeném v § 11 odst. 2 větě třetí ZDP nebyla náhrada mzdy, platu nebo jiného příjmu započitatelného do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona přiznána soudem,

k) pobírání starobní penze na určenou dobu, doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod, pokud jsou splněny podmínky stanovené v § 22 odst. 4 nebo § 23 odst. 6 zákona o doplňkovém penzijním spoření.

a to za předpokladu, že se nekryjí s dobou účasti na pojištění osob samostatně výdělečně činných, s dobou pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu pro stanovení výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a s dobou, za kterou bylo zaplaceno pojistné na dobrovolné pojištění.

Od 1. 2. 2018 je vyloučenou dobou též doba, po kterou trvala podpůrčí doba u dávky otcovské poporodní péče. Doba výkonu vojenské služby v ozbrojených silách, pokud nejde o vojáky z povolání, je vyloučenou dobou v době před 1. červencem 2016 a doba výkonu civilní služby před 1. lednem 2005.

Od 1. 1. 2024 jsou podle ust. § 16 odst. 4 ZDP vyloučenými dobami před 1. 1. 1996 doby, které se podle předpisů platných před 1. 1. 1996 vylučovaly při zjišťování hrubých výdělků pro účely výpočtu průměrného měsíčního výdělku, pokud se nekryjí s dobou, která zakládala účast osob samostatně výdělečně činných na důchodovém zabezpečení, dobou pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnovaly do hrubého výdělku, nebo dobou, za kterou náležela náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz, resp. nemoc z povolání.

Výplata důchodu

Příjemcem důchodu je oprávněný nebo jeho zástupce nebo opatrovník anebo zvláštní příjemce. Od 1. 2. 2018 může být příjemcem důchodu dále osoba, která oprávněného zastupuje podle § 49 a 50 občanského zákoníku. Při podání žádosti o dávku důchodového pojištění si občan zvolí způsob výplaty důchodu s tím, že může kdykoliv později požádat ČSSZ o změnu. Důchody se vyplácejí buď v hotovosti prostřednictvím držitele poštovní licence (Česká pošta) na adresu trvalého nebo přechodného bydliště nebo bezhotovostním převodem na bankovní účet klienta. ČSSZ zajišťuje výplaty důchodů i do zařízení sociálních služeb poskytujících pobytové služby v domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech pro seniory, domovech se zvláštním režimem a týdenních stacionářích.

S účinností od 1. 1. 2010 stanoví nová právní úprava povinnost příjemce důchodu vypláceného v hotovosti prostřednictvím České pošty hradit náklady plátce důchodu za poukazy splátek důchodu vyplácených v pravidelných lhůtách. Tato povinnost se nevztahuje na poživatele důchodů, jimž byl důchod přiznán před 1. 1. 2010 a od 31. 12. 2009 jim nepřetržitě trvá nárok na alespoň jeden důchod (např. vdovský a nově je přiznáván po 31. 12. 2009 důchod starobní). Výše těchto nákladů činí částku 35 Kč za každou splátku důchodu. Tato částka bude předem sražena z celkové výše splátky, která bude následně poukázána důchodci v již snížené výši.

Výplata důchodu v případech, kdy příjemcem důchodu je jiná osoba, než oprávněný

Právní předpisy o důchodovém pojištění umožňují příjemcům důchodu zvolit si, zda chtějí vyplácet důchod v hotovosti, či na účet u banky či spořitelního nebo úvěrního družstva. Kdo přesně se rozumí příjemcem důchodu, upravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) v ust. § 64 odst. 1 ZDP tak, že příjemcem důchodu je oprávněný nebo jeho zákonný zástupce nebo opatrovník anebo zvláštní příjemce. Od 1. 2. 2018 může být příjemcem důchodu dále osoba, která oprávněného zastupuje podle § 49 a 50 občanského zákoníku. Všechny výše uvedené osoby, které požadují zařízení výplaty důchodu na účet, musí o takový způsob výplaty požádat na tiskopise předepsaném plátcem důchodu.

Zastoupení vzniká přímo ze zákona nebo na základě rozhodnutí soudu nebo správního orgánu. Zastoupenými osobami jsou v právních vztazích vznikajících v souvislosti s přiznáním dávky důchodového pojištění nejčastěji osoby, jež nejsou plně svéprávné, tedy nezletilé osoby a osoby, jejichž svéprávnost byla rozhodnutím soudu omezena. Zástupcem zletilé fyzické osoby, jejíž svéprávnost byla rozhodnutím soudu omezena, je soudem ustanovený opatrovník. ČSSZ se pak při výplatě důchodu řídí dispozicemi tohoto opatrovníka (pokud omezení svéprávnosti opatrovance spočívá v omezení práv hospodařit s důchodem). Ten si může zvolit, zda má být důchod poukazován na jeho vlastní účet, nebo na účet opatrovance, k němuž má opatrovník dispoziční právo, popř. požadovat výplatu důchodu v hotovosti. Ve všech těchto případech platí, že je povinen dávku použít pouze ve prospěch oprávněného a osob, které je oprávněný povinen vyživovat.

Žádosti o zařízení výplaty na účet opatrovance ČSSZ vyhoví při splnění následujících podmínek:

• opatrovník o tento způsob výplaty požádá na tiskopise předepsaném plátcem důchodu
• je prokázáno, že jde o účet opatrovance (nemůže tedy jít o účet třetí osoby, a to ani v případě, že opatrovanec je disponentem k takovému účtu)
• opatrovník písemně prohlásí, že je oprávněn prostředky na tomto účtu spravovat (bude tedy považován za příjemce dávky).

Co se týče osob nezletilých, tedy osob mladších 18 let, platí, že zákonným zástupcem takových osob jsou podle občanského zákoníku v prvé řadě rodiče. Zákonným zástupcem dítěte může být rovněž poručník či osvojitel. Pokud je důchod přiznán osobě nezletilé, postupuje se při výplatě důchodu podle dispozic zákonného zástupce. Ten může požádat o výplatu důchodu v hotovosti, na svůj účet, ale rovněž na účet nezletilého, který mu zřídí. Pokud je dítě svěřeno do výchovy jiné fyzické osoby, popř. do společné výchovy manželů, do pěstounské péče, nebo je nezletilému ustanoven opatrovník, postup ČSSZ při výplatě důchodu náležejícího nezletilému se v těchto případech odvíjí od obsahu soudního rozhodnutí ve věci. Pokud soud výslovně neurčí, že jsou opatrovník, pěstoun či pečující osoba oprávněny důchod přejímat, platí, že dané oprávnění zůstalo zachováno žijícímu rodiči (zákonnému zástupci).

Za situace, kdy nezletilé dítě nabude zletilosti, tedy ve většině případů dovršením 18. roku věku, a nepožádá ČSSZ o výplatu sirotčího důchodu ke svým rukám, vyplácí se dávka i nadále dosavadnímu příjemci. Ten je pak považován za zvláštního příjemce dávky důchodového pojištění. V případě, kdy byl dítěti, které má nárok na sirotčí důchod, přiznán invalidní důchod, přestává být původní příjemce zvláštním příjemcem důchodu dnem, který předchází dni, od něhož náleží dítěti první pravidelná měsíční splátka invalidního důchodu.

Zvláštním příjemcem dávky důchodového pojištění právní předpisy o důchodovém pojištění, konkrétně pak zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, rozumí občana určeného rozhodnutím obecního úřadu, a dále též občana, kterému byl sirotčí důchod vyplácen do dne nabytí svéprávnosti dítěte, a to od tohoto dne (viz výše). V odůvodněných případech může být od 1. 1. 2014 zvláštním příjemcem ustanovena právnická osoba. Zvláštní příjemce důchodu je oprávněnému ustanovován z důvodů, které zákon č. 582/1991 Sb. taxativně stanoví. Jde o případy, kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozovány zájmy osob, které je důchodce povinen vyživovat, anebo nemůže-li oprávněný, popřípadě jeho zákonný zástupce nebo opatrovník, výplatu přijímat. Byl-li důchodci ustanoven zvláštní příjemce, lze důchod poukazovat výhradně k rukám nebo na účet této osoby, jde-li o fyzickou osobu, v případě právnické osoby na účet právnické osoby či k rukám jejího statutárního zástupce.

Změna data přiznání

S účinností od 1. ledna 2007 může oprávněný do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení písemně požádat o změnu data:

• přiznání důchodu nebo jeho výplaty; takovou žádost může podat nejvýše dvakrát v případě přiznání téhož důchodu,
• uvolnění výplaty starobního důchodu nebo zařízení výplaty starobního důchodu, která nebyla zařízena ode dne přiznání tohoto důchodu; takovou žádost může podat pouze jednou po tomto uvolnění nebo zařízení výplaty.

Informace o podmínkách výplaty důchodu do zahraničí naleznete na https://www.cssz.cz/web/cz/podminky-pro-vyplatu-duchodu-do-zahranici

S účinností od 1. ledna 2024 může žadatel o přiznání důchodu dodatečně změnit datum přiznání důchodu nebo jeho výplaty do vydání rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení prvního stupně.

Zánik nároku na výplatu důchodu

Nárok na výplatu dávky důchodového pojištění je podmíněn trváním nároku na důchod. Nárok na důchod, a tedy i výplatu důchodu, zaniká úmrtím poživatele důchodu, odpadnutím některé z podmínek nároku na důchod nebo z důvodů výslovně uvedených v zákoně. V případě tzv. předčasného starobního důchodu pak nenáleží jeho výplata (ačkoli nárok na důchod jako takový trvá) do dosažení důchodového věku, pokud je např. vykonávána výdělečná činnost.

S ohledem na to, že důchody se vyplácejí dopředu, zanikne-li nárok na důchod a tedy i jeho výplatu, důchod se odejme (popř. zanikne-li nárok na výplatu tzv. předčasného starobního důchodu, jeho výplata se zastaví) ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen. Nenáležející splátky důchodu, které byly po zániku nároku na důchod ještě vyplaceny, je příjemce důchodu povinen vrátit. 

Obecně platí, že z měsíční splátky důchodu vyplacené před zánikem nároku se vrácení poměrné části důchodu připadající na období po zániku nároku nepožaduje. Výjimkou jsou případy, kdy z právní úpravy vyplývá opak, popř. pokud příjemce důchodu v době jeho přijetí mohl vědět, že k zániku nároku dojde.