Výpočet pojistného

Výše pojistného se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období. Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ, je kalendářní měsíc, za který se pojistné platí; u OSVČ je rozhodným obdobím pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, kalendářní rok, za který se pojistné platí.

Podrobné informace o placení pojistného osobami samostatně výdělečně činnými (OSVČ).

Zaměstnavatel stanoví samostatně vyměřovací základ každého zaměstnance a pojistné, které je povinen zaměstnanec platit, a toto pojistné (za všechny zaměstnance) odvede společně s pojistným, které je povinen platit jako poplatník z vyměřovacího základu zaměstnavatele. Vyměřovací základy i pojistné se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru. Od celkového pojistného zaměstnavatel odečte případnou slevu na pojistném.

Vyměřovacím základem zaměstnance

je úhrn příjmů (s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudců), které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, které nejsou od této daně osvobozeny a které zaměstnanci zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. Z těchto příjmů se do vyměřovacího základu zaměstnance nezahrnuje

• náhrada škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,
• odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměna při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů,
• věrnostní přídavek horníků poskytovaný podle zákona č. 62/1983 Sb.,
• plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,
• jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události.

Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného je částka ve výši 48násobku průměrné mzdy.

Vyměřovacím základem zaměstnavatele

• je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, kteří nevykonávají práce zdravotnického záchranáře (člen výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby, operátor zdravotnického operačního střediska a pomocného operačního střediska zdravotnické záchranné služby a záchranář horské služby) nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku (tak tomu bude u „běžného“ zaměstnavatele),
• je částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců, kteří vykonávají práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku.

Vykonával-li zaměstnanec v kalendářním měsíci práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku i jiné práce, je pro účely stanovení vyměřovacího základu zaměstnavatele ve smyslu druhé odrážky vyměřovacím základem zaměstnance, který vykonává práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, poměrná část vyměřovacího základu odpovídající době, po kterou vykonával práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, a to po zaokrouhlení na celé koruny směrem nahoru; pro účely jeho stanovení ve smyslu první odrážky je vyměřovacím základem zaměstnance zbylá poměrná část vyměřovacího základu, a to po zaokrouhlení na celé koruny směrem dolů.

Vyměřovacím základem osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění

je pro pojistné na důchodové pojištění částka, kterou si tato osoba určí, nejméně však částka ve výši jedné čtvrtiny průměrné mzdy platné v kalendářním roce, ve kterém se pojistné na důchodové pojištění platí. Za průměrnou mzdu se pro tyto účely považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. V roce 2024 činí vyměřovací základ osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění nejméně 10 992 Kč.

Vyměřovacím základem zahraničního zaměstnance

je pro pojistné na nemocenské pojištění částka, kterou si zahraniční zaměstnanec určí jako vyměřovací základ pro pojistné na dobrovolné důchodové pojištění, nebo ve výši dvojnásobku částky rozhodné pro účast zaměstnance na nemocenském pojištění (8 000 Kč v roce 2024). Tento vyměřovací základ však nemůže být v kalendářním měsíci, v němž vznikla účast zahraničního zaměstnance na nemocenském pojištění, a v následujících 3 kalendářních měsících vyšší než polovina průměrné mzdy platné v těchto kalendářních měsících (21 984 Kč v roce 2024).